Veřejný prostor. Místo, které nás obklopuje, spojuje zdi našich domovů, prostor, ve kterém se potkáváme se svými sousedy či kolegy z práce, relaxujeme, udržujeme tradice. Ale především v něm trávíme podstatnou část našeho života. Jeho úprava se dá pojmout různými způsoby. Obec nebo město může najmout kvalitního architekta, stavební firmu, vybudovat projekt na klíč a lidem ho naservírovat na zlatém podnosu. Jednoduché krásné řešení s jedním rizikem. Nemusí si sednout s tím, co chtějí lidé, kteří v tom prostoru žijí nebo ho využívají. Druhý způsob je poměrně pracnější. Představitelé samosprávy se lidí nejdříve zeptají na jejich pocity, názory a představy. Zjistí, jak prostor opravdu využívají, jakou funkčnost od něho očekávají a co v něm vlastně chtějí dělat. A tohle vše spolu s odborníky zahrnou do přípravy projektu.
– Náš spolek Karlín sobě se rozhodl, že to vyzkouší. Svoje poznatky a výstupy předáme nově zvoleným zastupitelům Prahy 8. „Kam kráčíš Karlíne“ byl název našeho prvního setkání, na které jsme pozvali obyvatele Karlína. Aby spolu mluvili o tom, jak se jim v jejich čtvrti žije a jak si karlínský veřejný prostor představují. Divadelní sál v Karlínském spektru byl 10. září úplně plný. Je to teprve začátek. V lednu 2015 navážeme celým cyklem setkání o různých místech v Karlíně.
S nápadem přišel architekt a fanoušek Karlína Petr Kučera, který tím navázal na velký zájem lidí o jeho procházky a přednášky o karlínské architektuře. Přizvali jsme zástupce Institutu rozvoje a plánování hl. města Prahy (IPR), který je hlavním koncepčním pracovištěm našeho hlavního města v oblasti architektury a urbanismu. Hlavním důvodem našeho pozvání byl fakt, že IPR nově připravil Manuál tvorby veřejných prostranství, díky jehož využití v praxi máme příležitost vytvářet konzistentní podobu veřejného prostoru v Praze. Tedy tak, jak je to běžné v řadě vyspělých evropských měst, ale i v souladu s naší tradiční architekturou a historií. Vedle manuálu vznikla i ucelená Koncepce pražských břehů a to nás, Karlíňáky, pochopitelně zajímá. Řeka je naší bytostnou součástí a pokud se někde v posledních letech odehrávají velké změny ve veřejném prostoru, tak právě v její těsné blízkosti. O například o tom, jak se dá využít zarostlý břeh řeky v Karlíně a proměnit ho v kulturní a volnočasový prostor Přístav 18600 se přišel podělit jeho spoluzakladatel Michal Tošovský.
Architekt Igor Kovačevič ze Centre for Central European Architecture doplnil svými zkušenostmi příběh Negrelliho viaduktu, druhého místa, které jsme vybrali k diskuzi. Prostor s velkým potenciálem, který nyní čeká první fáze oprav zaměřená hlavně na oblouky viaduktu
Třetím a posledním tématem, kterého jsme se vzhledem k jeho složitosti jen dotkli, byla budova Invalidovny, kterou nabídl Magistrát k využití státním institucím. Pozvaný zástupce Karlovy univerzity, která o budovu projevila předběžný zájem, nakonec nepřišel, ale my se k tématu využití této historické stavby určitě vrátíme v novém roce.
Prostřednictvím přizvané nezávislé moderátorky jsme se ptali lidí, co se jim na zmíněných místech líbí či nelíbí, co by v něm chtěli dělat. Jasně a jednoduše. Spontánních reakcí bylo hodně, atmosféra skvělá. Smyslem bylo především vyjádřit svoje pocity k místu, sdílet s ostatními svoje přání. Je to první krok. V lednu chceme navázat cyklem setkání zaměřených na různá místa v Karlíně. Získat od lidí zpětnou vazbu o jejich vztahu k řešenému prostoru a představě využití, ale hlavně je díky hravé a osvědčené participativní metodice přizvat k tomu, aby si společně podobu veřejných míst sami naplánovali. Vzniknou velmi konkrétní výstupy, které mohou být opravdu cennou zpětnou vazbu ze strany veřejnosti pro zástupce Městské části Prahy 8. Určitě je pozveme a těšte se i na celou řadu dalších odborníků a lidí, kteří mohou tvorbu našeho karlínského prostoru inspirovat.
Za Spolek Karlín sobě Martina Břeňová, obyvatelka Karlína