×Tuto sekci teprve chystáme. Pro začátek jsme si dovolili převzít článek z Wikipedie.

Karlín je čtvrť (katastrální území) v městské části Praha 8, mezi Libní a Novým Městem. Je vymezena oblastmi Vltava – Těšnov – úpatí vrchu Vítkov – Palmovka – Libeňský most. Obec Karlín byla založena roku 1817 na někdejším Špitálském poli – Špitálsku jako oficiální pražské předměstí, v letech 1903–1921 byl Karlín městem.

Karlín byl založen roku 1817 a pojmenován byl na počest manželky císaře Františka I. Karolíny Augusty. Původně do jeho katastru náležel také ostrov Štvanice, který byl později připojen k Holešovicím-Bubnům. Již tehdy ale na tomto území stála vojenská invalidovna. Ta byla vystavěna v létech 1731 – 1737 jako ubytovna pro válečné invalidy i s rodinami z peněz nadace polního podmaršálka Petra Strozziho ze Schrattenthalu.

Roku 1847 zde byla postavena první pražská plynárna, která zásobovala svítiplynem 200 lamp v centru města. Po zbourání městských hradeb v 70. letech 19. století patřily pozemky v dnešním Karlíně k nejlevnějším. Proto zde také vyrostla řada průmyslových závodů a obytných domů velmi rychle, na někdejším Rohanském ostrově byly vybudovány nové výrobní podniky a blíže k Vítkovu potom obytné domy.

Součástí Velké Prahy se stal Karlín až v roce 1922. Tedy později než sousední a od Prahy vzdálenější Libeň, která byla připojena k Velké Praze již v roce 1901 a musela být s Prahou spojena „oklikou“ přes Libeňský most, který byl zprovozněn v říjnu 1928 jako Most Masarykův.

V této době zde měl velký vliv průkopník české elektrotechniky František Křižík, který zde rozvíjel elektrotechnický průmysl. Roku 1907 zde byla uvedena do provozu Křižíkova elektrická tramvajová dráha, kterou však záhy z organizačních důvodů odprodal městu Praze.

Významnou stavbou čtvrti je Negrelliho viadukt, někdy též zvaný Karlínský, který spojuje Masarykovo nádraží s nádražím Praha-Bubny. V 90. letech byla tranzitní silniční doprava přemístěna blíže k Vltavě na nové Rohanské nábřeží, takže byla zklidněna Sokolovská ulice, hlavní karlínská třída.

Poválečný rozvoj

V 60. letech bylo v sousedství barokní Invalidovny postaveno – jako jedno z prvních – stejnojmenné panelové sídliště. Později zde přibyl hotel Olympik, jako připomínka tehdejších snah o pořádání Olympijských her.

Již první trasa metra v roce 1974 byla ukončena na území Karlína ve stanici Florenc. V roce 1990 se karlínští dočkali podzemní dráhy do centra Karlína, přilehlé pěší zóny a na sídliště Invalidovna prodloužením trasy metra B o stanice Křižíkova a Invalidovna.

V roce 2002 zcela zatopila a zdevastovala Karlín povodeň, která způsobila pád několika domů, a trvalo rok, než se zde život vrátil k normálu. Na jaře roku 2006 byla dokončena protipovodňová ochrana Karlína a Libně.

Od počátku 21. století probíhá v Karlíně intenzivní výstavba. Nové objekty se budují převážně mezi Rohanským nábřežím a Vltavou. Ve starém Karlíně se většinou jedná o přestavby nebo dostavby starých továrních objektů. V roce 2008 rozhodl pražský magistrát o pronájmu a následném prodeji Rohanského ostrova, kde má vyrůst nové městské centrum.

V roce 2005 obyvatelé Karlína uspořádali petici za zřízení samostatné městské části Karlín. Zastupitelstvo hlavního města Prahy, jemuž byla určena, o ní nehlasovalo.